Transakční analýza

Metody transakční analýzy navrhl americký psychoterapeut Eric Berne v roce 1955. Následně byla tato technika použita a zdokonalována mnoha talentovanými psychoterapeuty. Techniky transakční analýzy umožňují lidem pochopit sebe a pochopit jejich chování. To je nezbytné pro osoby, které mají psychologické problémy, mají potíže s komunikací. Transakční analýza pomáhá pochopit příčinu konfliktů a najít způsob, jak je vyloučit.

Základní ustanovení a koncepce transakční analýzy

Transakční analýza se někdy nazývá komunikační analýzou, protože hodnotí osobu interakcí s jinými lidmi. Základy techniky transakční analýzy jsou následující:

1. Všichni lidé jsou normální, každá osoba má stejné právo respektovat sebe a svůj názor. Každá osoba má význam a váhu.
2. Všichni lidé mají schopnost myslet, s výjimkou případů vrozených nebo získaných zranění nebo bezvědomí.
3. Lidé sami staví svůj vlastní osud a jsou schopni změnit svůj život, aniž by šli po předchozích rozhodnutích.

Základním tvrzením je názor, že stejná osoba, která je v různých situacích, může jednat na základě jednoho ze států ega. Transakční analýza rozlišuje tři ego stavy: dítě, dospělý a rodiče.

Podstata transakční analýzy

Jak již bylo uvedeno výše, v psychologii jsou pro účely transakční analýzy vytyčeny tři ego stavy: dítě, rodič a dospělý.

1. Ego-stát dítěte je charakterizován přirozenou motivací, která vzniká u dítěte. Zahrnuje zkušenosti, postoje, reakce na sebe a ostatní lidi v raném dětství. Takový stav je vyjádřen jako staré chování charakteristické pro člověka v dětství. Podmínka dítěte je zodpovědná za tvůrčí projevy člověka.
2. Ego-stav dospělé osoby nezávisí na věku osoby. Vyjadřuje se v přání získat objektivní informace a schopnost vnímat současnou realitu. Tento stav charakterizuje organizovanou, dobře přizpůsobenou a vynalézavou osobu. Spočívá ve studiu skutečnosti, ve střízlivém posuzování svých schopností a počítání na nich.
3. Ego-stav rodičů zahrnuje postoje, které člověk vzal zvenčí, nejčastěji od svých rodičů. Vnější stav je vyjádřen v pečlivém a kritickém postoji vůči jiným lidem a různým předsudkům. Vnitřní stav rodiče se projevuje jako rodičovská moralizace, která nadále postihuje malé dítě, které sedí v každém z nás.

Každý okamžik času odpovídá jednomu z těchto stavů a ​​člověk se s ním chová. Ale kde je transaktivita, proč se tak nazývá analýza?

Faktem je, že transakce se nazývá komunikační jednotka, která má dvě složky: stimul a reakci. Například, vyzvednutí telefonu, říkáme pozdrav (podnět), který vyzývá partnera, aby zahájil konverzaci (tedy očekáváme jeho reakci). Při komunikaci (tj. Výměně transakcí) se ego-stavy partnerů vzájemně vzájemně ovlivňují a jak úspěšná bude tato interakce závisí na tom, zda můžeme skutečně posoudit náš stav a stav partnera.

Existují tři typy transakcí: paralelní (komunikace mezi vrstevníky, reakce doplňuje podnět), protínající se (směry stimulu a reakce jsou opačné, například ostrá odpověď na každodenní otázku) a skryté (osoba neříká, co gesta a výrazy obličeje neodpovídají slovům).

Transakční analýza navíc považuje takové pojmy jako scénář a antis scenár lidského života. Scénář - toto jsou nastavení, která je v dětství vědomě nebo nevědomě stanovena našimi rodiči (pedagogy). Je zřejmé, že ne vždy jsou tato nastavení správná, často rozkládají život člověka, a proto se musí zbavit. Za tímto účelem se používají tzv. Anti-scénáře (protikladné scénáře). Při sestavování takového antisvistického scénáře však člověk ne vždy dělá správně, začne měnit vše, i ty rodičovské postoje, které jsou pro něj dobré a nezbytné. Proto je třeba si uvědomit, že v důsledku transakční analýzy by životní scénář měl být revidován, ale kompetentně, s přihlédnutím ke všem pozitivním i negativním již existujícím stranám.